pondělí 14. května 2018

Paprsky nám zářily do pokoje

Roy Orbison - You got it

Leželi jsme vedle sebe, polštáře a peřiny okolo nás rozházené a ranní paprsky nám zářily do pokoje. Otočila jsem hlavou doprava a zadívala jsem se na tu překrásnou tvář. Plné rty, ostré hrany čelistí, letmo pohybující se víčka a poházené vlasy. 

Pomalu jsem pomrkávala, jak kdybychom byli ve zpomaleném filmu a usmívala jsem se. Když otevřel oči, neuhnula jsem, protože jsem necítila, že je něco špatně. Cítila jsem se dobře, když jsem se dívala na tu příjemnou tvář plnou štěstí a lásky. 

"Ahoj," řekl tiše a opět oči zavřel. "Ahoj," odpověděla jsem. Nic víc potřeba nebylo. Jen jedno slovo a cítila jsem to hřející místo v hrudi, jak se probouzí k životu a dává o sobě vědět.

"Nad čím přemýšlíš?" optal se mě, protáhl se, objal mě a přivoněl mi k vlasům. 

"Víš," začala jsem, "nechci, aby náš vztah došel do té fáze, kdy si ani nevzpomeneme na tu hudbu, kterou jsme si společně posílali. Nebo na ty věci, co jsme si kdy řekli. Nechci, abys zapomněl na ty mé špatné vtípky ještě než nastal tento moment. Přala bych si, abys nezapomněl můj úsměv, můj hlas. Přála bych si, abys mě už nezapomněl."

Mé oči našly ty jeho a jen tak jsme si chvíli hleděli do očí. Jako kdybychom si dávali tajný slib. Vzal mou ruku a položil si ji na svou pravou část hrudi.

"Dokud mě srdce bije, tak na tebe nezapomenu."

Žádné komentáře:

Okomentovat