Bílá dodávka vyjela zpoza rohu a na její kapotě se odrazily sluneční paprsky. V takto ranním čase to vlastně nebylo nic neobvyklého.
Za volantem seděl muž středního věku se strništěm kolem úst a se zbytkem jamu na tváři. Při menších zastávkách se napil z plastového kelímku kávy a poté hlasitě vzdychl. Pro něj toto byl ranní stereotyp.
Ačkoliv chlapík vypadal na drogového dealera, nikdy byste neuvěřili, co vlastně v dodávce veze.
Slunečnice. Ne, pardon, hromadu slunečnic. A nikdy byste neuvěřili, co s nimi vlastně dělá - rozdává je lidem, kteří dlouho nepoznali lásku.
Tak mam nový vysněný povolání. 😊
OdpovědětVymazat